ÚVODNÍ SLOVO 1/2023

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

v aktuálním čísle časopisu S-E-T Vás potřetí zveme do online prostoru, který je platformou pro šíření a vzájemnou komunikaci myšlenek, výsledků výzkumu a experimentů různých podob tvorby divadelního umění.

Tentokrát nabízíme sedm textů, které se nacházejí na uměleckých křižovatkách, kde se divadelní tvorba stává dynamickým uměleckým výzkumem. Pojďte s námi cestou studií, esejí a textů.

V úvodním Vidět a být viděn; Divadlo (theatron) místo, kde se dívá a nabízí pohledům se profesor Vladimír Mikeš ptá, kde se nachází hranice mezi „být“ a „jevit se“, jak je prostupná, jaký je na ni pohled ze západního a východního břehu. Otevírá bezpočet dalších zajímavých antropologických témat a otázek. Pokusme se hledat odpovědi společným čtením mezi řádky. Zuzana Pitterová, režisérka, herečka a spolupracovnice Českého rouhlasu v audioknize Katedry autorské tvorby a pedagogiky Dírkami v kšiltovce studuje skryté interpretační možnosti autorského textu. A to je úkol nelehký, hodný rozsáhlého výzkumu. Karolina Plicková v Hledání nové intenzity (Fragmentární katalog úvah o současném divadle) přemýšlí, jak divadelníci, diváci i občané mohou „číst současnou realitu, jak jí rozumět (je-li to vůbec možné), jak se s ní popasovat, jakým způsobem ji sdílet…“ Nabízí různé přístupy k výše zmíněným „výzvám“, zdůrazňuje hereckou perspektivu. A to celé v kontextu celosvětových krizí (klimatické, pandemické, válečné, migrační, energetické, krize demokracie a obecné krize hodnot), jak sama uvádí. Text vznikl jako dílčí shrnutí jejího příspěvku pro kolokvium Uhlíková stopa herce, jež se konalo na DAMU 10. června 2022. Limity, možnosti a zkušenosti profesora Miloslava Klímy zvažují, jak v rámci integrované divadelní tvorby přistupovat k hercům se znevýhodněním. Konkrétně reflektuje pohádkovou inscenaci Kocour, myška a brambora Zámecké společnosti ze Suchomast, kde společně vystupují profesionální divadelníci s herci s postižením. Markéta Formanová, ředitelka Muzea loutek v Plzni, ve studii Loutková dioramata – unikátní československé exponáty pro Světovou výstavu v New Yorku v roce 1939 bádá po historii loutkových dioramat. Během průzkumu odhalila téměř zapomenuté dioráma Svatba u Broučků, které bylo vystaveno v Jimramově, rodišti autora předlohy Jana Karafiáta… Odhalila i mnoho dalšího.

Prof. Jan Vedral v dramaturgickém eseji Centra, periferie a rozhraní v divadelní krajině, který byl napsán pro 19. Mezinárodní banskobystrickou teatrologickou konferenci Divadlo a rozhraní, vstupuje do prostoru proměn divadelního života. Dovolím si zde stručnou citaci z textu, která mluví za vše: Jsme opravdu ve stavu, kdy dnešní divadelní krajinu můžeme vnímat jako něco, co je v podobné krizi, jako krajina území, na kterých žijeme? Zveme vás na putování po divadelní i urbánní krajině prof. J. Vedrala. Jako sedmý nabízíme v S-E-Tu článek Duety, což je participativní projekt, o kterém společně napsaly dialogickou formou Karolina Plicková a Tereza Ondrová. Duety od formace Temporary Collective byly publikovány v časopise Acotaciones, který funguje při madridské divadelní akademii RESAD. Proto vám ho nabízíme ke čtení v anglickém jazyce, který byl v čase příčiny pro vznik článku objednaný:-).

Umělecký výzkum, plně přítomní a vnímaví divadelní tvůrci, performeři, všichni teď a tady, kteří se propojují s jasnou myslí a jasným záměrem s publikem v jeden celek. Nechtějí jen napodobovat, nepřejí si být přibližní. Žijí umění, žijí divadlo, žijí výzkum. Přejí si sdílet, komunikovat, objevovat…

S-E-T informuje, přemýšlí, vede dialog o výzkumu a výsledcích bádání v rozličných oblastech divadelního umění. Je otevřený širokému spektru praktických i teoretických přístupů, tendencí, nabízí případové studie dokazující konkrétní tvůrčí postupy tvorby i uměleckého vzdělávání a výzkumu. Chcete-li se k nám připojit, napište nám.

-km-

Obálka: Klára Pernicová. Foto: Vojtěch Brtnický